|
|
Kvalita života seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb během období pandemie covid - 19
Ryšavá, Kateřina ; Jarolímová, Eva (vedoucí práce) ; Poláčková, Jana (oponent)
Teoretická část/ Úvod V nedávné době se lidstvo potýkalo s příchodem virového onemocnění covid-19, a to v rozsahu pandemie. Nemoc a riziko nákazy se nedotýkalo pouze zdravotního stavu nás všech, ale zasahovalo významně do sociální oblasti, včetně psychologického na jednotlivce. Například, kvůli vládním zákazům, které z velké míry pozastavily chod naší země, byl narušen životní rytmus lidí, a to jak v životě osobním taktéž profesionálním. Řada rodin přišla o své výdělky, děti se nemohly setkávat se svými vrstevníky, což je pro vývoj dětí jednoznačně škodlivé, příbuzní se nemohli navštěvovat, staří lidé nemohli vídat své vnuky. Dá se tedy říci, že pandemie měla výrazně negativní psychologický dopad na jedince a celou společnost. Není předmětem této práce hodnotit, zda tato rozhodnutí, a v takovém rozsahu, měla spíše pozitivní efekt, protože měla na zřeteli zdravotní stav obyvatelstva nebo spíše dosáhla opaku. Takové hodnocení probíhá a analyzovat dopady této pandemie na společnost bude i věcí budoucnosti. Tato nemoc měla u mnoha pacientů lehký proběh, u některých tomu tak bohužel nebylo. Byly vymezeny tzv. rizikové skupiny co se zvýšeného rizika nákazy týče i průběhu onemocnění a jeho dopadu na lidský organismus. Obecně se dá říci, že zvýšené riziko onemocnění covid- 19 kromě dětí nejvíce postihlo seniory (z...
|
|
|
Vliv sociálních sítí na společenskou participaci a kvalitu života seniorů v ČR
Přiklopilová, Jana ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Česká populace stárne a počet seniorů meziročně stále narůstá. Současně se zvyšuje počet pracujících seniorů, kteří aktuálně tvoří desetinu pracovní síly v ČR. Dochází také k poklesu počtu rozvětvených rodinných struktur, které častěji poskytují potřebnou sociální síť a podporu, oproti užším nukleárním typům rodin. Nejen proto narůstá počet osamělých seniorů, kteří jsou z vlastní vůle či kvůli vnějším okolnostem izolováni od světa, sociálních vztahů a přestávají se účastnit společenských aktivit. Odhaduje se, že s osamělostí se potýká každý třetí senior napříč celým světem. S nástupem moderních informačních technologií vyvstává otázka, zda může virtuální kontakt pomoct řešit otázku osamělosti a zlepšit sociální participaci seniorů. Cílem této diplomové práce bylo poskytnout hlubší vhled do situace v České republice, nastínit potenciální přínosy a rizika a také možné bariéry pro tuto demografickou skupinu. Tento výzkum zjistil, že čeští senioři využívají sociální sítě nejen k udržování vztahů se svou rodinou a přáteli, ale rozšiřují si na nich obzory na poli svých koníčků a aktivně se zajímají o aktuální a politické dění. Sociální sítě tak mohou být nástrojem pro zlepšení sociální participace seniorů ve virtuálním světě, ale podle výsledků toho výzkumu mohou být i prostředkem pro zlepšení komunikace...
|
|
|
Souvislost míry pociťovaného stresu a potřeby používání sociálních sítí u studentů na zahraničním pobytu
Šafář, Vojtěch ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Tato práce si kladla za cíl zjistit, jestli zahraniční studijní pobyt přináší změněnou míru vnímaného stresu, potřeby používat sociální sítě a osamělosti. Pro zjištění těchto proměnných bylo využito standardizovaných dotazníků a dotazu na průměrný denní screentime na sociálních sítích. Takto sesbíraná data byla následně srovnána mezi skupinou studentů na studijním pobytu v zahraničí a skupinou studentů, kteří daný semestr studovali na domácí univerzitě. T-testy prokázaly statisticky významný rozdíl mezi těmito skupinami u délky screentime na sociálních sítích a míry osamělosti, u míry vnímaného stresu se potom rozdíl neprokázal. Následně byly ověřeny také lineární vztahy mezi těmito proměnnými, přičemž kromě vztahu mezi mírou osamělosti a denním screentime na sociálních sítích se všechny v testech korelace potvrdily.
|
|
|
Problematika sociální izolace hospitalizovaných klientů
GRIMM, Viktor
Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou sociální izolace hospitalizovaných klientů, která v určité míře postihuje každého klienta v nemocnici či sociálním zařízení a je proto stále aktuálním tématem, které si zaslouží, aby mu byla věnována dostatečná pozornost. Cíle práce a výzkumné otázky: V rámci této práce byly stanoveny celkem tři cíle, přičemž prvním z nich bylo definovat potřeby hospitalizovaných klientů ohrožených sociální izolací, druhým zmapovat dopady sociální izolace na nemocné klienty a posledním cílem bylo analyzovat možnosti, jak lze v praxi důsledky sociální izolace na klienta zmírnit. V návaznosti na tyto cíle byly položeny následující tři výzkumné otázky: "Jaké jsou potřeby hospitalizovaných klientů ohrožených sociální izolací?", "Jaké jsou dopady sociální izolace na hospitalizované klienty?" a "Jakými způsoby lze v praxi zmírnit důsledky sociální izolace hospitalizovaných klientů?". Metodika a výzkumný soubor: Pro zpracování empirické části práce byla zvolena kvalitativní metodika, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen třemi skupinami probandů. Jednalo se o sestry poskytující ošetřovatelskou péči klientům ohroženým sociální izolací, samotné klienty a jejich příbuzné, přičemž bylo osloveno celkem 17 probandů v rámci jedné nemocnice a jednoho zařízení sociální péče v Jihočeském kraji. K analýze získaných dat bylo použito otevřené kódování, metoda "tužka-papír". Tímto způsobem byla data přehledně rozčleněna do 3 hlavních kategorií, které zahrnují celkem 10 podkategorií. Výsledky: Výzkumné šetření potvrdilo, že pocity osamělosti u klientů v nemocnicích či sociální zařízeních nejsou nic neobvyklého. Byl prokázán zásadní význam saturace psychosociálních potřeb klientů pro zmírnění těchto pocitů, přičemž klíčovou roli v jejich uspokojování mají sestry i příbuzní klientů. Jako zcela zásadní pro prevenci sociální izolace se ukázaly osobní návštěvy rodiny. Z výsledků rovněž vyplývá, že osamělost má řadu negativních dopadů především na duševní zdraví postižených klientů. Využití v praxi: Práce může najít využití jako vzdělávací materiál pro studenty zdravotních či sociálních oborů a sestry v praxi, ale rovněž jako informační materiál pro širokou veřejnost. Výstupem této práce bude workshop se sestrami, zaměřený rozpoznání sociálně izolovaných klientů a jednání s nimi.
|
|
|
Vliv pandemie koronaviru na život seniorů, zejména z hlediska osamělosti a odloučení od rodin.
TOMANOVÁ, Jiřina
Tématem této bakalářské práce je vliv pandemie COVID-19 na život seniorů v době lockdownu, zejména z hlediska osamělosti a odloučení od rodin. Práce mapuje, jak se změnily jejich rodinné vazby, jakým způsobem vládou vydaná opatření ovlivňovala jejich životy a z jakých zdrojů čerpali senioři informace o nastalé situaci. Dále se zabývá tím, jak se změnily kontakty s jejich rodinami, kdo seniorům během pandemie nejvíce pomáhal, s čím potřebovali nejvíce pomoci a co jim činilo největší potíže. Práce též zkoumá, zda se u nich objevovaly pocity smutku a osamělosti, a pokud ano, co jim pomohlo tyto stavy překonat. Výzkum se soustředil na seniory využívající pečovatelskou službu nebo na seniory žijící v domě s pečovatelskou službou v Nové Bystřici. Jedním z cílů této práce bylo zjistit, jak mohla pečovatelská služba pomoci překonat osamělost a smutek a zda bylo něco, co nemohla zajistit a klienti by to ocenili. Práce posuzuje potřeby seniorů v nenadálých situacích, z čeho mají největší obavy a s čím je pro ně těžké se vyrovnat. Zároveň je zhodnoceno, jak může pečovatelská služba přispět k řešení nenadálých situací, jakou pandemie COVID-19 jistě byla. K realizaci výzkumné části byl využit kvalitativní typ výzkumu, metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly nahrávány, následně přepisovány a zakódovány otevřeným kódováním. Cílovou skupinou jsou senioři využívající pečovatelskou službu v Nové Bystřici. Ze získaných poznatků je posouzeno, které služby jsou pro klienty zásadní a jak je možné poskytovanou službu vylepšit.
|
|
|
Využití digitálních technologií ve volném čase seniorů
ŠACHOVÁ, Viktorie
Bakalářská práce se zabývá popisem toho, jak se digitalizace promítá do volnočasových aktivit seniorů a jak se proměnila v souvislosti s pandemií Covid Sars 19. Tato teoretická práce se úvodem zabývá procesem stárnutí a stářím, změnami a potřebami s ním spjatými. Dále popisuje volný čas a volnočasové aktivity v seniorském věku a v poslední části se věnuje digitálním technologiím ve volném čase a v době pandemie, s návazností na roboty jako sociální společníky a virtuální realitu.
|
|
|
Fenomén osamělosti z pohledu klientů pečovatelské služby Archa
BERÁNKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá tématem osamělosti u seniorů, kteří jsou klienty konkrétní pečovatelské služby. Práce je rozdělena do dvou oblastí. První oblast charakterizuje základní pojmy stěžejní pro zvolené téma dle odborné literatury. Pojem stáří, jak je chápáno z biologického, psychologického či sociologického pohledu, dále potřeby seniorů a v neposlední řadě definicí osamělosti a faktory, které mají vliv na osamělost. Druhá oblast se zabývá definicí pečovatelské služby, která je zde podstatná, protože případové studie jsou tvořeny na základě klientů dané organizace. Výzkum tvoří kazuistiky doplněné o polostrukturované rozhovory. Výzkum se zabývá příčinami a faktory, které způsobily pocit osamělosti u vybraných seniorů.
|
|
|
Gothic and Realistic Features in the Works of Flannery O´Connor and Carson McCullers
ZÁHOROVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zaměřuje na komparativní analýzu děl dvou autorek americké jižanské literatury - Flannery O'Connor a Carson McCullers. Zvláštní důraz je kladen na posouzení vztahu gotických a realistických prvků v jejich dílech. Východiskem analýzy je charakteristika jižanské gotické literatury (hlavně místa a prostředí), na jejímž základě jsou stanoveny hlavní znaky tohoto žánru. Samostatné kapitoly jsou věnovány životní zkušenosti obou autorek. Vlastní komparativní analýza je zaměřena na charakteristiku postav a jejich vztahů, funkci prostředí, význam groteskních prvků, spojení tragična a komična, vliv minulosti, úlohu náboženství a otázku dobra a zla.
|
|
|
Sociální izolace v průběhu pandemie Covid -19 z pohledu osaměle žijících seniorů
Picková, Šárka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sociální izolace osaměle žijících seniorů. Autenticky zachycuje jedinečnou zkušenost seniorů z období pandemie Covid-19. Cílem diplomové práce je porozumět, zda si senioři myslí, že se proměnily jejich potřeby v období pandemie Covid-19 ve srovnání s obdobím před pandemií a dílčím cílem je dle výsledků výzkumu formulovat doporučení pro terénní poskytovatele sociálních a zdravotních služeb, praktické lékaře a samosprávy obcí s rozšířenou působností. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část představuje pohled na sociální izolaci seniorů, rizikové faktory jejího vzniku a možnosti prevence na různých společenských úrovních. Zaměřuje se nejen na období pandemie Covid-19, kdy riziko vzniku sociální izolace výrazně ovlivnila přijímaná mimořádná opatření proti šíření nemoci, ale i na období před jejím vypuknutím. Empirická část prezentuje problematiku sociální izolace seniorů v období pandemie Covid-19 z pohledu seniorů samotných. Výzkumné šetření je navíc doplněno o zkušenost odborníků pracujících s cílovou skupinou seniorů. Z reálné zkušenosti účastníků výzkumného šetření vyplynulo, že se sociální izolace v oblasti potřeb seniorů interpretovaných prostřednictvím Maslowovy pyramidy v průběhu pandemie Covid-19...
|
|
| |
host ::
RSS.